13 Barbarella’s

Jdeme dvoukřídlovými dveřmi.  Hudba je uvnitř hlasitější, pach piva a cigaret. Zaplatit vstupné holce u stolu. Libra třicet. Šmátrali jsme po kapsách a přepočítávali, moje vydělané v místním supermarketu a Nickovy vydělané v obchodě s hračkami jeho mámy, prací o víkendech. Vyhazovači si nás prohlédli. Buď v klidu a nepřitahuj pozornost, jako ta scéna v Horečce sobotní noci. Věková hranice pro noční kluby v Anglii je osmnáct let. Mě je sedmnáct a Nickovi patnáct, ale byli jsme zde dost často na to, abychom věděli, že nám to projde. Jdeme chodbou s kobercem, hudba vpředu už pozoruhodně nahlas. Na úrovni očí, na stěně po naší levé straně, se toto místo ohlašuje jako: „Největší noční klub v Evropě, Barbarella’s“.

Všechno je v odstínech matně svítící červené. Na dotek je to červené. Voní to červeně. Koberec je tmavě oranžový, a uvnitř je hezky a teplo, po tom, co jsme šli dvacet minut pěšky centrem města, abychom se sem dostali. Jdeme dalších dvacet stop nebo nějak tak, kolem vchodu do malého baru, ve kterém jsem nikdy nebyl – a nepamatuji si, že by byl kdy otevřený – kolem toalet (vyhnout se jim, je-li to možné; člověk je vždy zranitelný, když tam stojí; jsou nebezpečné, zvláště poté, co se násilněji smýšlející sázkaři opili). Na konci červeného tunelu jsme se já a Nick otočili do hlavní místnosti klubu.

Hudba je teď tak hlasitá, že všichni musí křičet, aby měli šanci, že je okolí uslyší. Komunikace se přizpůsobuje na novou úroveň minimalismu. Instinkty velí. DJ, Wayne „the Plastic Poser“ (plastický pozér) hraje reggae – Cocain in My Brain (Kokain v mém mozku) od Dillingera, hudbu, která je temná, černá a nebezpečná.

Hudba nikdy nezněla lépe, jako zni v této místnosti.

Pod dýdžejským stánkem je taneční parket o šířce dvojgaráže, naplněn punkery a příznivci Nové vlny. Nick a já jsme se rozhodně považovali za ty druhé. V té době máme pořád docela dlouhé vlasy, já mám pořád brýle, přesný obrázek toho, jak nemá punker vypadat. Žádné další glam-rockové hadry. On má obyčejnou bílou košili a tenkou černou kravatu, já mám černou košili, na které jsem měl přes hrudník podle šablony „1977“jako poctu the Clash.

Na pravé straně parketu je pár stolů a židlí a hned před námi tři spoře osvětlené schody, které vedou k dlouhému jasnému baru plnému děcek, kterým bylo mezi osmnácti a pětadvaceti a kteří se snažili, aby je obsloužili. Na druhé straně parketu od místa, kde nyní stojíme, je pódium, okolo metru nad zemí, kde bude dnešní kapela vystupovat.  Již tam je skupina punkerů, kteří se sešli na pódiu a čekali. Zabírají cenou plochu parketu, protože netancují. Jsou tu, aby viděli a slyšeli živou muziku. Kontrolují každou akci z boku a zezadu pódia a dívají se dolů, aby se podívali na hodinky.

 Je po jedenácté a Nick musí další den do školy. Já jsem v prvním ročníku na vysoké škole a zajímalo by mě, kolik nocí jsem musel lhát rodičům, kteří si mysleli, že pracuji u Nicka doma. Několik techniků na pódiu zkouší mikrofony, klávesy a zesilovače. Jdeme nahoru po schodech k baru, objednáváme si dvě koly a zapálíme si cigarety. Cigarety Player’s No. 6, „volba školáka“. Odtud máme nejlepší výhled na pódium a nehrozí tu, že by nás „osprchovali“ slinami, jako jsem mi několikrát stalo, když jsem se byl podívat na the Clash nebo Generation X.

Dnes večer je klub tak plný, jak jsem ho nikdy neviděl. Bylo to první vystoupení Blondie, kde byli hlavními hvězdami, v Birminghamu, a chystali se prorazit. Tohle je únor 1978 a zítra budou natáčet jejich nový singl Denis do Top of the Pops. Debbie Harry se stane přes nos senzací.

Čas plyne pomalu. Ty koly si vychutnáváme. Kouříme další cigarety. Oba tajně doufáme, že kapela nebude hrát příliš pozdě, abychom stihli noční autobus v jednu hodinu. Předskokani zahráli a odešli. Noc nyní patří hlavním hvězdám. Dav se rozrostl a nikoho už nezajímá, co DJ Wayne hraje. Každá nová píseň znamená jen další tři minuty, než zhasnou světla a kapela dorazí na pódium. Děcka vpředu křičí: „BLONDIE, BLONDIE, BLONDIE…

Nick a já se na sebe usmíváme.

Zvládli jsme to.

19


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *